KYHU 4.kapitola - Slza dojetí

8. prosince 2010 v 16:37 | Katysa

Bylo nedělní ráno a Lussy Cooperová se probudila pronásledována černýma očima. Měla mizernou náladu. Čekal jí sice finální famfrpálový zápas proti Zmijozelu, na který se těšila, ale čekala jí také profesorova reakce na její včerejší úlet.
Chvíli ještě ležela ve vyhřáté posteli a v duchu se peskovala za to, jak se zachovala.
Měla strach, nejen z následků, ale také z toho, že mu tím nějak ublížila. To prostě nechtěla.
Rozhodla se vstát. Oblékla se do černých úzkých kalhot a černého trička. Po špičkách došla až do koupelny, aby neprobudila ostatní spící děvčata a podívala se na sebe do zrcadla.
Viděla vysokou štíhlou černovlásku s viditelnými kruhy pod očima. Smutně se usmála a provedla ranní hygienu, čímž se zbavila pozůstatku po skoro probdělé noci. Vlasy si protentokrát nechala volně rozpuštěné, nedělávala to příliš často, ale dnes udělala vyjímku. Dnes chtěla...
Když byla hotová, vyšla z koupelny a zamířila po točitém schodišti dolů. Ve společenské místnosti posedávalo jen pár studentů, kteří už byli oblečeni v barvách Nebelvíru. Usmáli se na ni a ona zase na ně.
Prolezla otvorem ven a mířila do Velké síně. Když procházela kolem hodin udávajících počet bodů jednotlivých kolejí hlasitě si oddechla. Rubínů bylo přesně tolik, jako předešlý den.
Děsila se okamžiku, kdy bude muset projít dveřmi Velké síně. Zastavila se za rohem a zhluboka se nadechla. "To dáš!" přesvědčovala se v duchu. Vynořila se z poza rohu a sebevědomě kráčela k nebelvírskému stolu, který zářil červenou a zlatou. Neudržela se a podívala se k učitelskému stolu. Zkoumal jí svýma temnýma očima. Ovšem nenašla v nich ani náznak zloby či nenávisti. Jen si ji prohlížely. S obtížemi od něj odtrhla svůj pohled a přisedla si ke svému bratrovi.

"Dobré ráno, Pierote," usmála se na něj, i když jí bylo těžko u srdce.
"Dobué uáno," zahuhlal Pierot s plnou pusou. Lussy se na něj napůl nevěřícněaa napůl pobaveně podívala.
"No co je?" zeptal se, když konečně polkl. "Potřebuju se pořádně najíst,a bych mohl na zmijozelské posílat Potlouky a tobě krýt záda," mrkl na ni.
"Však já vím," usmála se na něj.
"Na,,dej si taky," podával jí topinku.
"Ne,,díky. Nemám hlad," řekla utrápeně. Všude kolem byl slyšet smích a veselí šťastných studentů. Mrzelo jí, že se nemůže radovat s nimi.

Najednou Velkou síň proťalo soví zahoukání. Podívala se ke stropu a spatřila svou sněhobílou sovu Elisu, jak se k ní snáší s balíčkem přivázaným u nohou. Všichni k ní překvapeně vzhlíželi.
"Oh, Eliso. Co ty tu děláš? Vždyť je neděle," usmála se Lussy na svou soví kamarádku, která jí byla vždy útěchou v těch nejkrušnějších chvílích.
Elisa jí přátelsky ďobla do prstu a vzala si nabízenou topinku. Lussy jí od nohy odvázala balíček a Elisa vzlétla k odpočinku. Pierot se na ní překvapeně podíval. Lussy jen pokrčila rameny a jala se balíček otevřít. Vypadl z něj dopis napsaný hustým, ale úhledným písmem. Okamžitě ho poznala a s otevřenými ústy se dala do čtení.


Slečno Cooperová,
přemýšlel jsem o všem, co jste mi včera řekla. Lépe řečeno, co jste na mě vykřičela.
Nemám Vám to za zlé. Nechala jste se jen unést. A naopak uznávám, že jsem se zachoval až příliš chladně a ne zrovna nejlépe. Je od vás hezké, že jste se zastala kamarádky s takovou vervou. Oceňuji Vaši odvahu. Ale apeluji na Váš zdravý rozum a doufám, že si slečna Edinbergová uvědmila, že tudy cesta nevede.
Doufám, že přijmete mou omluvu. K dopisu přikládám většinu mých zásob Léčitelského lektvaru a doufám, že to postačí. Pokud ne, neváhejte mne kontaktovat. Namíchám další.
S přáním Vašeho pevného zdraví a zdraví matky slečny Edinbergové

prof. Severus Snape

Na žlutý pergamen dopadla slza. Lussy Cooperová plakala, neslyšně. Byla vyvedená z míry a naprosto dojatá zároveň.
Neměla by se omluvit spíš ona? Stočila svůj zrak k učitelskému stolu. Zase se na ní díval. Usmála se na něj a zašeptala slova adresovaná jen jemu: "Děkuji"

Kývl. Díval se na ní tak zvláštně, jako ještě nikdy předtím. Vstal a odešel z Velké síně. Pierot byl moc zaměstnaný svým jídlem, než aby si všiml své uplakané sestry.
Lussy si nenápadně otřela slzy. Dopis si se vší láskou zastrčila do kapsy a podívala se na obsah balíčku.Bylo tam 12 ampulek až po okraj naplněných Léčitelským lektvarem.
Vstala. Popadla balíček a vyběhla z Velké síně po schodech nahoru, Buclaté dámě sdělila heslo: "Famfrpál," a prolezla otvorem do nebelvírské společenské místnosti.
Jak předpokládala, Amy seděla v rohu celá pobledlá a četla si knížku. Radostně se k ní rozeběhla. Položila před ní balíček a čekala s vyzývavým pohledem.
Amy se na ní nechápavě podívala, ale nic neřekla. Nahlédla do balíčku a tvář se jí náhle rozjasnila v zářivém úsměvu.
Vyskočila na nohy a objala Lussy. Nebylo potřeba slov...jen tam tak stáli, obě šťastné.



Co Lussy Cooperová udělala? Jak skončil zápas proti Zmijozelu? To vše se dozvíte v příští kapitole...

Katysa
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Wiwi Wrabel Wiwi Wrabel | Web | 8. prosince 2010 v 16:51 | Reagovat

Úžasnéé...Pěkně píšeš :)

2 Katysa Katysa | E-mail | Web | 8. prosince 2010 v 18:02 | Reagovat

Děkuju moc :)

3 Casion Casion | Web | 8. prosince 2010 v 18:05 | Reagovat

jj super!!! Severus zasa raz prekwapil tak, ako to wie len on :D

4 Lussnape Lussnape | Web | 8. prosince 2010 v 18:24 | Reagovat

[3]:Musím souhlasit s Casion, nikdo to líp neumí :D. Tu povídku píšeš opravdu skvěle...soucítím s Lussy :) fakt hustý :D

5 Katysa Katysa | E-mail | Web | 8. prosince 2010 v 19:31 | Reagovat

wow,díky holky! :)

6 Vanelka Vanelka | E-mail | 16. března 2011 v 18:35 | Reagovat

Super! Fakt! Ostatně jako všechny kapitoly :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama