Návrat

11. srpna 2012 v 14:51 | Lussnape |  Blog&me


Ahoj jsem zpátky. Chtěla by jsem se moc omluvit za to, že jsem tak nečekaně opustila tenhle blog. Ale měla jsem k tomu.. no hodně soukromé záležitosti. Tímto chci oznámit, že se vracím ale ještě se budu muset znovu otrkat, protože za tu dobu jsem pár věcí pozapomněla :D

Nezapomeňte se přidat do Fanclubu SS

S přáním hezkého dne..


Prosím banner nekopírujte děkuji.
 

Oheň a slib

5. dubna 2011 v 11:22 | Emily
Tentokrát tu máme dvojičku LL/DM a není to zrovna romantika. Možná by se to dalo zařadit do kategorie Semi non-noc, ale ne úplně. Tak ať se líbí.




Autorka: Emily
Název: Oheň a slib
Hlavní postavy: Lenka Láskorádová (Luna Lovegood), Draco Malfoy
Období: studium v Bradavicích
Žánr: Semi non-noc
Přístupnost: 15+


Draco se toho dne probudil a byl ve velmi špatné náladě. Pansy už ho prostě nebavila. Tmavé vlasy, podlézání, zmijozelská vychytralost. Nic pro něj. Rozhodl se, že potřebuje něco nového, neznámého a nevinného. To se o Pansy opravdu říct nedalo.
"Pche, nevinnost," ušklíbl se Draco při pomyšlení na svou "nabíječku", jak jí mile rád v duchu tituloval. Vstal hned poté, co ze sebe sundal téměř s odporem její ruku a v celku rychle se vypravil na snídani. Procházel chodbami jako páv a rozhlížel se po dívkách.

Všichni školou povinni 1.kapitola - Dopis a tajemná hůlka

3. dubna 2011 v 11:46 | Lilien Finn Lupin

Měla jsem v celku dobré dětství, sice jsem se narodila do čarodějnické rodiny, ale to ještě neznamenalo že budu umět čarovat.
V mých jedenácti letech mi konečně přišel můj vytoužený dopis. Dopis z Bradavic.

,,Vážená slečno Lilien Finn Lupinová,
srdečně Vám oznamujeme, že jste byla přijata na školu čar a kouzel v Bradavicích.
Vaši sovu s potvrzením o Vašem příjezdu pošlete nejpozději do 1.září 1984.
Seznam věcí, které budete potřebovat, máte v obálce.

S pozdravem Albus Brumbál
ředitel školy čar a kouzel v Bradavicích"


Hned jsem s dopisem běžela za matkou. Ta byla šťastná a ihned poslala sovu do Bradavic, mezitím říkala že zítra půjdeme na Příčnou ulici nakoupit všechny potřebné věci.
Po chvíli se připloužil Remus, můj bratr, se slovy: ,,Co se to tu děje?"
Tak jsem mu ukázala dopis od Brumbála.
,,No konečně, už jsem si myslel, že budeš moták!" řekl.
To jsem si nenechala líbit a vrhla se na něj, i když byl o 13 let starší, tak mě to nevadilo.
Matka nás okamžitě okřikla: ,,Nechte toho, za chvíli bude večeře, tak se připravte!"
Toho večera jsem usínala s blaženým výrazem na tváři.

,,Vstávej, dělej vstávej!" křičel na mě Remus.
,,Co se děje?"řekla jsem rozespale.
,,Jdeme nakupovat..." odpověděl mi.
,,Sakra!"
Rychle jsem se oblékla a seběhla dolu do jídelny, tam jsem se rychle nasnídala. V tu ránu se rozrazily dveře a v nich se objevily rodiče.
,,Tak šup, šup. Honem do krbu." říkala matka.
Nechápala jsem kam tak spěchá, jdeme jenom nakupovat, ne?
Otec všem rozdal letax.
První šel Remus: ,,Příčná ulice!" zařval.
Pak jsem šla já. Přistála jsem ve velkém krbu na rohu ulice, Remus už stál venku a obdivoval kolemjdoucí holku.
,,Ty si nedáš pokoj, vid´? Sirius tě tim nakazil, ten se taky otáčí za každou sukní!"řekla jsem.
Bratr chtěl něco říct, ale rozmyslel si to, protože z krbu vylézali rodiče.

,,Tak kam půjdeme nejdřív?" ptala se matka.
,,Navrhuju aby jsme se rozdělily. Bude to rychlejší a čím dřív odtud budeme pryč, tím líp." povídal otec.
Nechápala jsem proč všichni tak spěchají domů, až po dalším pohledu na ulici jsem věděla proč. Všude bylo plno postávajících lidí a v krámcích se tvořily fronty.
,,Tak já s Lili půjdu k madam Malkinové pro hábity a uniformu." řekla matka.
,,A já zatím s Remusem skočím do Kruciánků a Kaňourků pro učebnice," oznamoval otec.
,,Sejdeme se v jednu v Děravém kotli." oznamovala matka a mezitím kouzlem kopírovala seznam věcí do Bradavic, který pak všem rozdala.

S matkou jsme se rozešli k madam Malkinové. přišly jsme ke krámku, byl prosklený a název byl napsaný...tedy spíš vyšitý. vešla jsem dovnitř a ovanula mě vůně levandule. Madam Malkinová se na mě okamžitě vrhla a začala mě měřit.
Vyzkoušela jsem asi tucet společenských hábaitů, ale žádný mi nebyl nebo nevyhovoval matce.
Madam Malkinová mi tedy kouzlem zmenšila jeden tmavě rudý a šedý. Pak přišla na řadu uniforma, která se skládala: z hábitu, košile, vesty, kravaty a sukně. Výběr uniforem byl omezený, takže jsem tím nestrávily tolik času jako u hábitů.

,,Ted´půjdeme k Ollivanderovi, tam si koupíš hůlku." hlásala matka.
Cestou jsme se stavily v různých obchodech, kde jsme koupily brky a různé věci na lektvary. Konečně jsme došli k Ollivanderovi. byl to černý krámek s velkou výlohou.
,,Tak běž, počkám tu na tebe."řekla matka.
Vešla jsem dovnitř, tam z rohu vyskočil starší mužík.
,,Dd...dobrý den" koktala jsem.
,,Potřebuji hůlku." na smysluplnější větu jsem se nezmohla.
,,Ano, pročpak jinak bys tu byla. Hádám že se chystáš jet poprvé do Bradavic."řekl Ollivander.
,,Ano, pane." řekla jsem.
,,Tak chvilku počkej, přinesu ti nějaké hůlky a ty si je vyzkoušíš." řekl a zmizel mezi policemi.
Po chvíli se vrátil se štosem dlouhých krabiček. vyndal první hůlku. Byla hnědá a vypadala jako sukovitý klacek. Už jsem ji měla v ruce a mávla s ní, výsledek byl takový, že z polic naproti vylítlo pár krabic.
,,Ne, tahle to nebude."řekl Ollivander a podal mi další.
To se opakovalo ještě s třema dalšíma.
Ollivander mi dal do ruky černou, na rukojeti vyřezávanou hůlku. jakmile jsem ji držela, tak se po obchodě rozlilo zvláštní stříbřité světlo.
,,To je ona...zvláštní, tak takový je osud." povídal.
,,Prosím, co jste to říkal?"ptala jsem se.
,,Že hůlka si vybírá kouzelníka, nikoliv kouzelník hůlku." odpověděl trochu zvláštně.
Dál už jsem se neptala a zaplatila jsem 7 galeonů. Venku na mě čekala matka. měli jsme čas akorát tak dojít do Děravého kotle.

Otec s Remusem už na nás čekaly.
,,Máte všechno?" ptal se otec.
,,Jo, ale ještě Lili chybí nějaké to zvířátko."řekla matka a mrkla na otce.
V tom otec vytáhl z pod stolu klec s malou sovičkou se slovy: ,,Ta je pro tebe, Lilien."
Neváhala jsem a objala otce.
,,Děkuji, tatínku." jásala jsem.
,,Snad se toho tolik nestalo." řekl otec.
,,Jak se bude jmenovat?" ptala jsem se.
,,Je to samička, takže se podle toho zařid´"řekl a usmál se Remus.
,,Tak se bude jmenovat Arien*." oznámila jsem.

Chvíli jsme v Děravém kotli zůstaly a já se už těšila na konec prázdnin a na to jak pojedu do Bradavic.



*Arien, čti ,,Arín", neni pojmenována podle Ariel :D
 



KYHU 11.kapitola - Nezapomenutelný se vrací

27. února 2011 v 14:10 | Katysa
Je tu 11. kapitola, do které jsem se opravdu zhluboka ponořila. Doufám, že se Vám bude líbit. Tentokrát nese název: Nezapomenutelný se vrací. Tak co myslíte, kdopak je oním Nezapomenutelným? ;)

Spomienky 8.kapitola - Zlý sen

27. února 2011 v 13:00 | Casion

Bola hlboká noc a Sania pokojne spala vo svojej posteli, keď ju zrazu z pokojného spánku vytrhlo bzučanie krištáľovej gule na jej nočnom stolíku. Okamžite sa prebrala a keď zistila, že sa rozoznel čarovný alarm (krištáľová guľa) schmatla prútik, ktorý ležal vedľa a zaraz vyskočila z postele. Ten alarm nastavila pre každý prípad do profesorovej izby. Tak ako bola čiže v kraťasoch a tielku vybehla zo spálne, cez obývačku až na chodbu. Prebehla k mramorovým schodom a bežala dole, pričom schody brala po dvoch niekedy až po troch. Na prízemí zahla doľava a trielila dlhou, široko u chodbou.

Kam dál